Vladimíra Fremuthová: Filozofie životní pestrosti

Stojí za značkou vonných svící Meadows, které fungují jako pozvánka k vyrovnanosti. Oči zklidní pohled na mihotající plamen, nos naseje libou vůni mixu esenciálních olejů, a duše si tancuje. Vladimíra Fremuthová vnímá svíčky jako esenciální způsob, jak si dělat každý den lepším.

 

Jsme na začátku nového roku. Je to období, kdy bilancujete, nebo se spíš díváte dopředu?
Bilancuji. Každý rok si píšu seznam prožitků, co jsem navštívila, co jsem uběhla, přečetla, co jsem viděla, co jsem pracovně zvládla. Je to nesmírně pozitivní to zpětně vidět a uvědomit si to. Většinou máme tendenci se nechválit, nebo v toku dní nevnímat, co se nám povedlo. Obecně máme tendence se podceňovat a vidět v horším světle. Je to v dnešní době čím dál důležitější.

 

Jak často si doma zapalujete svíčky?
Než jsem svíčky začala sama vyrábět, šetřila jsem s nimi, oddalovala jsem radost, než jsem je poprvé zapálila. I to je součást příběhu. Ale jinak mi doma hoří svíčky skoro pořád. Mám ráda mihotání plamene a pálím i spoustu klasických svíček ve smetanové barvě, které mám v průhledných svícnech na různých místech po bytě. Teď zrovna mi tu voní maxi svíčka Winter Delight, která vznikla spoluprací Meadows s Nespressem.  
Odjakživa mám ráda tlumené světlo. Příliš nepoužívám centrální svítidlo, přijde mi příhodnější, s tím, jak postupuje den a chýlí se k večeru, rozsvěcet už jen nízko posazenými lampami, které evokují západ slunce. Je to vhodné i pro lepší spánek. Mám ráda, jak se prostor dá svítidly i modelovat. Někdy u večeře rozsvítíme jen malou lampičku na stole, nás ty černé hodinky baví. Mám ráda, když se večery modelují světlem, ať už svíčkami nebo lampičkami. Plamen svíce navíc dělá člověku dobře. Pocitově z něj jde teplo, navíc pocitově ho máme spojený s klidem a příjemnými chvílemi.

 

Co dalšího je pro vás zárukou příjemných chvil?
Cestování, to je moje opravdová srdeční záležitost. Kdybych nedělala to, co dělám, tak bych snad byla i profesionální cestovatelka. Je to moje vášeň.
Mám ráda jednodenní výlety a prodloužené víkendy, užívám si ráda více kratších dovolených než méně delších. Moje paleta zájmu je široká, od obyčejných míst, až po méně frekventovaná. Baví mě pestrost. I v rámci jedné dovolené mě baví měnit místa. Snad se ještě nestalo, že bychom jeli na týden a zůstali celou dobu na jednom místě.

 

Hory nebo moře?
Asi hory. Ty mi před pár lety znovu vtrhly do života. Říkám znovu, protože když jsem byla malá, tak mě hory spíš nebavily – asi proto, že můj táta byl horolezec a často nás do hor bral, jen většinou pořád na stejná místa. To byl kámen úrazu, mám ráda pestrost, v cestování, v životě, v jídle i ve sportu… Paradoxně jsou tak dnes mou velkou vášní ferraty, Je to adrenalin, a navíc pak ty výhledy za odměnu! Je to dechberoucí. Překvapila jsem v tomto ohledu samu sebe, obyčejně moc nevyhledávám výšky. Ale na ferratech funguju bez bázně. Navíc si právě v takových chvílích uvědomuji, jak mocná a léčivá příroda je.

 

Kam se chystáte letos?
Letos nás čeká velká cesta, kterou jsem dostala od manžela ke dvacátému výročí od svatby, pojedeme celá rodina do Japonska. Každý z nás už si dělá plán, co by ho v Japonsku zajímalo. Já mám v hledáčku kromě jiného ostrov, kde vyrábějí jedinečné tradiční vonné tyčinky.

 

Když jde o cesty, jste spíš plánovač, nebo necháváte objevování i náhodě?
Jsem extrémní plánovač. Na spontánní cesty moc nejsem. Vím, kam půjdeme na oběd, kam na večeři, co bychom měli vidět, jaké památky, jaké muzeum, většinou máme i lístky koupené dopředu, stejně tak jako rezervaci stolu. Možná to postrádá kouzlo něco objevit, ale myslím, že to na mnohých místech už ani nejde. Raději jsem připravená a jezdíme s itinerářem.

 

Máte nějaké osobní tipy na víkendové výlety?
Ráda jezdím do krumlovského hotelu Monastery Garden. Baví mě hotel s restaurací V Bezovém Údolí v severočeském Kryštofově údolí, cestou tam či zpět se dá strávit den v Liberci, výlet na některou z rozhleden od architektů Mjölk, nebo se jet podívat k rodnému domu Ferdinanda Porscheho ve Vratislavících nad Nisou. Tahle zastávka je doslova motivační, když si tam uvědomíte, odkud až kam se Porsche dostal.
Osobně se chystám více času trávit i v Polsku. Nedávno jsem strávila víkend v Krakově, který mě okouzlil. Byla jsem tam v Czartoryski Museu, kde je originál od Da Vinciho Dámy s hranostajem. V tom muzeu jsem byla sama, i to bylo neskutečné.

 

Se svou značkou Meadows jste vsadila jste na jeden produkt. Byla jste si jistá?
Před dvanácti lety, když jsem Meadows založila, jsem věděla, že to musím vyzkoušet. Chtěla jsem spojit dvě své radosti – svíčky, které mám ráda, a české sklo, které obdivuji. Nepřemýšlela jsem nad tím, že by to nemělo vyjít. Myslela jsem, že to bude malá butiková značka, a tak jsem dnes mile překvapená, kam všude se Meadows dostaly. Že jsem tvořila svíce pro vídeňskou filharmonii, že spolupracuji s velkými firmami i značkami… Je to odměna za radost. Začínala jsem v malém, objednávala jsem padesát kusů nádob. Neměla jsem ani žádný byznys plán. Důležité je vydržet a neuhnout z cesty. Každá značka má mít svůj směr, a ten si držet. To tvoří DNA.

 

Kterou část procesu výroby si nejvíc užíváte?
Baví mě samotná výroba. Práce s voskem na klidná a naplňující, vyžaduje jiný typ soustředění. A užívám si marketingovou část, kdy se vymýšlí, jak produkt nejlépe prezentovat.

 

Vnímáte šperky jako součást osobní prezentace?
Ano. Šperky jsou nedílnou součástí mých outfitů, přemýšlím, co si vezmu za šperk stejně jako nad šaty. Jsem minimalistka, co se týče množství, raději nosím jeden výrazný kus než víc drobných. Jsem náramková, ráda se zdobím výraznějšími náramky. A často nosím prstýnek na malíčku. Osobně mám nejraději růžové zlato a stříbro.

 

Sundáváte šperky nebo je nosíte ve dne v noci?
Ráda je nosím a ráda je sundávám. Doma chodím bez šperků, sundávám náušnice, prsteny i hodinky.

 

Jaké šperky od Janjy ráda nosíte?
Janju jsem zaznamenala s kolekcí Flowers z roku 2012, ve kterém po svém zpracovala krásu květin, třeba jmelí. Často nosím prstýnek Lišku. Mám ráda i její velké magnolie. Stačí si vzít jeden takový šperk – a je nepřehlédnutelný. Originál, jiný, osobitý. Baví mě, jak Janja dokáže svou osobnosti otisknout do své tvorby, to je úžasné a cenné. Cítím tu dlouhou cestu, která za každým šperkem je. Přitahují mě hlavně šperky se zelenými kameny, zelená je totiž moje nejoblíbenější barva. Nová hadí kolekce mě okouzlila svou elegancí. Výrazností, ale i sofistikovaností.

 

Jako výrazný a sofistikovaný se dá popsat i váš styl. Dá se vkus naučit?
Dá se k němu dospět, dá se odkoukat a inspirovat se, ale pak tomu může něco scházet, nějaká přirozená lehkost. Nejvýrazněji nás formuje prostředí, ve kterém jsme vyrůstali. Moje máma měla přirozený cit vytvořit krásno doma, a já to mám po ní.

 

Jak přemýšlíte nad domovem?
Domov je pro mě i pro mou rodinu nejzásadnějším místem. Když s manželem přemýšlíme, kam investovat peníze, tak vítězí domov. Trávíme tu nejvíc času, ať už sami, s rodinou nebo s přáteli. Pro mě je domov atmosféra. Místo, kde to mám niterně ráda a kde ráda trávím čas. Ráda vařím, peču, miluju naše společné snídaně i dlouhé večeře nebo degustační večírky s přáteli. Obklopuji se věcmi, které mám ráda a které opravdu používám. Často kupuji květiny do vázy. Splnila jsem si přání, a máme krb – další místo, kam se mohu dívat do plamenů. Mám doma mix různých věcí, designu a umění. Nad koupí přemýšlím pocitově. A tak mezi moje srdeční obrazy patří třeba grafika tří listů od umělce Válka, kterou jsem sehnala na pár set korun. Dívám se na ni v pracovně každý den, a pořád mi dělá radost.