Superpowers
Superpowers je ve tvorbě Janji Prokić stěžejní hned dvakrát. Jako vůbec první kolekce vznikala bez podkladů. „Záměrně jsem si nekreslila návrhy, abych se nevázala příliš na papír a více pracovala s materiálem tak, jak se mně mění pod rukama, což mně poměrně zůstalo. Dříve jsem se naopak předlohy držela velmi striktně, zuby nehty. Myslím, že jsem se tím ochuzovala o další vývoj samotné věci. Práce na Superpowers a vše potom mně proto přišlo najednou jako velmi osvobozující,“ vysvětluje Janja. Současně je Superpowers prvním celkem, v němž autorka pro klasický šperk použila netradiční materiály. Celá kolekce je nekonvenční jimi i měřítkem samotných šperků. Jejich velikost hraničí už s objekty. „Nesou symbol okultních předmětů, které se nosí během vykonávání šamanských rituálů. Proto jsou rozměrné a výrazné,“ dodává Janja, která během práce na kolekci začala s hlubším studiem šamanismu a symbolismu.
Šperky proto vychází ze symboliky zvířat v různých kulturách a v šamanismu. Pentagon tvorů, na kterých kolekce stojí, tvoří liška, bobr, kůň, medvěd a sokol.
Jednotlivé šperky mají svému nositeli dodávat supersílu zvířete, které je jejich motivem. Jsou převážně tepané, později prožezávané, doplňované částmi vyrobenými technikou ztraceného vosku. Kov je kombinovaný s kožešinami, kůží, perlami a polodrahokamy.
- liška
- bobr
- kůň
- medvěd
- sokol
- šamanismus
- supersíla
- pozlacená mosaz
- kožešina
- kůže
- žíně
- stříbro
- pozlacené stříbro
- ruthenium
- zlato
- kůže
- bavlna
- perly
Liška jako symbol ženské síly, inteligence a divokosti. Jako jediné zvíře se umí převtělit do člověka, aniž by to jiní lidé poznali. V keltské mytologii je liška průvodcem človeka v posmrtném životě a pomáhá jeho duši najít cestu dál.
„Liška je korunou. Je to jednoduše královna noci a ženství,“ komentuje Janja přímou symboliku šperků.
Bobr jako budovatel, stavitel a tvořitel. Umí změnit své prostředí, vybudovat něco velkého, protože na to má síly. Jeho život stojí na pevných principech a základech.
„Bobr nese velikou větev připomínající most, protože je stavitel.“
Kůň jako symbol lásky a oddanosti. Má schopnost zvládat těžké situace. Posiluje srdce a otevřenost. Je nespoutaný, moudrý a dokáže vést člověka na jeho vnitřní cestu.
„Kůň visí na bílých žíních, které symbolizují čistotu a neposkvrněnost. Celý objekt potom působí jako symbol statečného rytíře na bílém koni. Hlava koně je broží a žíně na krku jsou dlouhé přesně tak, aby padla na úroveň srdce.“
Mevěd jako symbol mateřství, síly, suverenity ale také snění. Nabízí bezpečný úkryt, stejně jako dokáže dát v boji najevo svou nepřemožitelnost. Za vlády ledu, zimy a smrti vstupuje medvěd do jeskyně, vstupuje do jeskyně podobné mateřské děloze a upadá do snění.
„Medvěd má bezpečný kožíšek a z jedné strany kovovou síť, která je ochranou jeho mateřského břicha.“
Sokol jako symbol letu ke hvězdám a jeho křídla jako symbol svobody. Má schopnost dívat se na obtíže svrchu a najít nejjednodušší a nejrychlejší způsob, jak je vyřešit. Je statečný, přesný a moudrý.
„Náramek jako symbol sokolnické rukavice nese sílu a svobodu tohoto nejrchlejšího ptačího dravce.“
- liška
- bobr
- kůň
- medvěd
- sokol
- šamanismus
- supersíla
- pozlacená mosaz
- kožešina
- kůže
- žíně
- stříbro
- pozlacené stříbro
- ruthenium
- zlato
- kůže
- bavlna
- perly
Mé srdce je šaman noci,
sílu tvorů má ve své moci.
Bílé čáry. Staví svět.
Každý bol v kříži chce protrpět. Teď běží s větrem o závod Kopyta bijí do prachu cest. Nohy má silné jak spády vod.
A ranním tichem chce se nést. A hříva jeho barví vzduch.
Kůň, co má křídla pegasů
a je z něj náhle sokol nad poli. V pyšné hrudi,
vše něhou rozbolí,
mateřské pudy budí.
Měkké, chundelaté,
bezpečné a svaté,
když rosa studí.
S měkkými nášlapy lišek je každé ráno
zrzavé a zlaté.
Utíkám z města k tobě
a chci tě v lese potkat s prsty od hlíny,
abys mně jimi potřel tvář.
I smůlou. A okolo rozložil do kruhu stříbřiny. Až všechna živočišná síla
by se jako zaříkání rozproudila.
Křídly dravce pohladila hladiny,
teplem medvědího kožichu objala naše strachy, Cvalem odnesla viny a neviny,
Aby byl každý běs v nás dvou plachý.
Pro lásku v srdci aby budovala nory.
Tvá náruč ať je řeka a mé oči vory.
Jsem královnou noci
a ty můžeš nerušeně spát
ve stínu divokých tanců.
Mé oči jsou dva lovci,
střeží tvé tělo jako sad
před prsty neurvalců.
Před mrtvými lesy,
co mají větve jak led.
Před strachy a běsy
postavím u tvých rtů zeď.
Měsíc v tvém čele je bledý.
Valím z něj pryč těžký kámen. Líbám ho pokaždé naposledy
A prýštím jak věčný pramen. Zalívám tě a jsem životodárná.
Pro všechnu lásku tě zaříkám.
Ať ani kapka není marná,
V potůčcích po tobě utíkám.
Jak živá voda do tvých úst padám. Do hrudi, břicha i do nohou.
A všechno v tobě, co mám tak ráda, zasnoubím s půnoční oblohou.